reklama

Dnes a zítra zasáhne Zemi protonová bouře: K vidění budou polární záře

30.12.2015 – Martin Reichman
V pondělí se na Slunci odehrála erupce třídy M1.9. Geomagnetická bouře mířící k Zemi nás zasáhne během dneška a zítřka

Konec roku bude doprovázet vznik polárních září. Erupce třídy M vypukla v sluneční oblasti AR2473 v pondělí krátce po poledni. Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) varuje před geomagnetickou bouří, která má Zemi zasáhnout během dneška a zítřka. Erupci zachytila sluneční observatoř SDO.

Polární záře a výpadky signálu na oceánských trasách

Sluneční erupce sebou nesou silnou radiaci, přičemž před slabšími výboji nás chrání atmosféra a magnetické pole Země. Silné erupce již ale mohou poškodit komunikační satelity a GPS, tedy družice na vyšších oběžných drahách. Dílčí výpadky se ale mohou týkat i například venkovních Wi-Fi sítí. Evropy a Česka se bouře dotkne jen okrajově, svůj střed má mít podle výpočtů NOAA nad Atlantikem, těšit se ale můžeme na působivé polární záře.

Dopady slunečních bouří se na Zemi obvykle projevují 3 až 4 dny po jejich vypuknutí, v tomto případě tedy během nadcházejícího konce roku. NOAA již zaznamenala krátkodobé výpadky signálu (frekvence do 20 MHz) v Jižní Americe, Africe a v jižní části Atlantského oceánu.

Doprovodným jevem slunečních erupcí jsou geomagnetické bouře – tedy narušení magnetického pole planety Země silným proudem nabitých částic unikajících vysokou rychlostí ze Slunce. Intenzita očekávané geomagnetické bouře je podle NOAA hodnocena stupněm G3 (G1 až G5). Bouře takové intenzity se objevují přibližně 200× během 11letého slunečního cyklu.

Jak se měří erupce

Sluneční erupce mají svou vlastní stupnici podobně jako například zemětřesení. Klíčovou roli v nich hraje jednak jejich intenzita – udávaná ve wattech na metr čtvereční, a také vzdálenost radioaktivního záření, která se následně měří satelitním systémem GOES (Geostationary Operational Environmental Satellite).

Sluneční erupce se dělí do šesti tříd – A, B, C, M, X a Super X s hodnotou 1 až 9 (například B4, M5, C9). Každá třída je vždy desetinásobkem třídy předchozí (s výjimkou tříd X), což znamená, že například erupce M2 je 10× silnější než C2. Pondělní erupce odpovídá třídě M1.9 a jedná se tak o jednu ze silnějších, ale běžně se vyskytujících erupcí.

Největší erupcí zaznamenanou GOES byla exploze ze 4. listopadu 2003, kdy výboje dosahovaly stupně X28, později dokonce překvalifikovaného na X40 a X45. Tou úplně největší ale byla erupce z roku 1859, která zanechala stopy v Grónském ledu ve formě nitrátu a berylia.

Foto, ilustrace: 
NASA, SDO
Zdroj: 
spaceweather.com
reklama
reklama