Druhá polovina února: Noční obloha zve na průzkum zářivých hvězdokup

Večerní únorová obloha je zajímavá - noc je stále ještě poměrně dlouhá a dává vyniknout výrazným souhvězdím zimní oblohy




Zimní obloha je bohatá na řadu hvězdokup - jen v souhvězdí Vozky je několik výrazných otevřených hvězdokup. Mezi ty známější patří M37, M36 a M38, k vidění jsou zde ale i další. Další otevřená hvězdokupa vhodná pro triedr je například M35, která se nachází v Blížencích, nebo NGC 2244 v Jednorožci. Ta je navíc spojena s difuzní mlhovinou Roseta.

Další výraznou hvězdokupou najdeme v souhvězdí Velkého psa a nese označení M41. O něco níž, v souhvězdí Lodní zádě, se nachází otevřená hvězdokupa M47, která je rovněž jasná i když chudší na hvězdy. Nedaleko od ní se nachází otevřená hvězdokupa M46, která má hvězd podstatně více a navíc se do ní promítá i nádherná planetární mlhovina NGC 2438.

Výskytem planet viditelných pouhým okem večerní únorová obloha rozhodně neplýtvá -  v podvečer je k vidění Jupiter, večer pak nad západním obzorem slabý Uran. Další planety se objeví až v průběhu noci - po půlnoci to budou Mars a Saturn, k ránu pak velmi nízko nad obzorem Venuše a Merkur.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
15. února7 h 00 min17 h 02 min
29. února6 h 33 min17 h 25 min

19. února Slunce vstoupí do znamení Ryb

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
první čtvrt15. února10 h 40 min00 h 35 min
úplněk22. února17 h 13 min6 h 23 min

Planety

Merkur - nepozorovatelný

Venuše - viditelná nad jihovýchodem

Mars - viditelný ráno vysoko nad jihovýchodem

Jupiter - viditelný po celou noc kromě večera

Saturn - viditelný ráno nad jihovýchodem 

Uran - pozorovatelný večer nad západem

Neptun - nepozorovatelný

Úkazy na nebi

19. února – setkání Měsíce a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na noční obloze

23. února – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze

29. února – setkání Měsíce a Marsu na ranní obloze


Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií

    Jan Píšala, César Cantú


Další články v sekci