reklama

Jak dlouhý může být ohon komety?

18.1.2015 – Michal Švanda
Kometa

Přestože patří kometární jádra k nejmenším tělesům Sluneční soustavy, dokážou se stát dominantami pozemské oblohy. Komety obvykle tvoří jádro složené převážně ze zašpiněného ledu, jehož rozměr přesahuje 50 km pouze u opravdu velkých vlasatic.

Jak se kometa na své oběžné dráze přibližuje ke Slunci, začínají se z jejího povrchu odpařovat těkavé látky a uvolňovat prach. Prachové i plynné částečky intenzivně rozptylují sluneční záření, které může některé látky dokonce účinně ionizovat. Malé jádro se obalí tzv. komou, jejíž rozměr často přesáhne i 1,5 milionu kilometrů – je tedy větší než Slunce. V okamžiku tvorby komy se pak vlasatice stává pozorovatelnou pro milovníky objektů hvězdné oblohy.

Prachové i plynné částice jsou částečně odnášeny tlakem slunečního záření i slunečního větru, přičemž formují prachový i plynný ohon. Jelikož jsou prachové elementy těžší, nesměřuje prachový ohon přímo od Slunce, ale ohýbá se v důsledku pohybu komety. Naproti tomu ohon plynný míří vždy téměř přesně směrem od naší hvězdy. A právě plynné ohony mohou být velmi dlouhé – dosahují do vzdáleností téměř 4 AU (tj. skoro 600 milionů kilometrů) od jádra vlasatice.

Tagy: 
Foto, ilustrace: 
Wikipedie
Zdroj: 
Tajemství vesmíru 5/2014
reklama
reklama