Jakou největší kometu známe?

15.10.2016 - František Martinek



Komety přilétají do blízkosti Slunce ze vzdálených oblastí na periferii našeho solárního systému a jediné, co z nich můžeme pozorovat pouhým okem či dalekohledem, je jasný a dlouhý ohon – pokud se vytvoří. Ledové jádro nelze při pohledu z velké dálky rozlišit, a když se kometa přiblíží ke Slunci, objeví se kolem něj atmosféra (tzv. koma), která znemožňuje jeho pozorování. 

Velikost ohonu můžeme stanovit měřením v obloukové míře a podle určené vzdálenosti vlasatice potom vypočítat jeho skutečnou délku v kilometrech. Mimořádně dlouhý ohon měla například Velká březnová kometa z roku 1843 – sahal do vzdálenosti asi 320 milionů kilometrů. Velikosti kometárních jader se pak odhadují na základě jejich jasnosti a pohybují se v jednotkách či desítkách kilometrů. Například původní vlasatice, která se rozpadla a vytvořila tzv. Kreutzovu rodinu komet, měla jádro o odhadované velikosti 120 km. Pro porovnání: Hale-Bopp pozorovaná v roce 1997 měřila v průměru asi 40 km.

Díky kosmickým sondám se podařilo přesně změřit jádra zhruba u desítky komet. Například americký průzkumník Stardust prolétl ve vzdálenosti 236 km od povrchu vlasatice 81P/Wild a určil její průměr na 5,4 km. Z komet, jejichž velikost stanovili odborníci na základě dat z vesmírných sond, byla největší Halleyova kometa – rozměry jejího jádra činily 16 × 8 × 7 km.

Témata

kometa
  • Zdroj textu

    Tajemství vesmíru 1/2016

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci