reklama

Za pár dnů nás čeká částečné zatmění Slunce, příští (úplné) bude až za 120 let

10.3.2015 – Hvězdárna a planetárium Brno
V pátek 20. března budeme během dopoledne svědky výjimečného astronomického úkazu – částečného zatmění Slunce
Zatmění Slunce

Při pohledu z České republiky začne temný měsíční kotouč zakrývat sluneční disk krátce po půl desáté dopoledne. V dalších minutách pak bude možné sledovat, jak zmizí až tři čtvrtiny Slunce. Stane se tak v 10 hodin a 45 minut. V této době by mohla být na potemnělém nebi patrná – dokonce i bez dalekohledu – planeta Venuše. Nalezneme ji ve vzdálenosti asi 35 úhlových stupňů východním směrem od Slunce a bude vypadat jako drobná „hvězda“. Následovat bude ústup Měsíce ze Slunce, přičemž zatmění skončí kolem 12. hodiny.

Jak se na zatmění podívat?

Nezapomeňte, že pohled na Slunce může trvale poškodit váš zrak. Budete-li ale postupovat obezřetně, nepotřebujete k pozorování ani dalekohled. Stačí jen zářivé Slunce dostatečně zeslabit. Pro bezpečné pozorování zatmění Slunce je nejlepší použít brýle se speciálními filtry, které jsou určeny právě k tomuto účelu. Brýle lze pořídit v některých hvězdárnách, použitelný je ale například i svářečský filtr číslo 13 a více. V nouzi lze použít i nad svíčkou očouzené sklíčko.

Rozhodnete-li se pozorovat zatmění malým dalekohledem, pak si obraz Slunce promítněte. Jednoduše si vezměte čistý bílý papír a přidržte jej za okulárem dalekohledu ve vzdálenosti pár desítek centimetrů. Jakmile dalekohled namíříte na Slunce, objeví se na papíru světlé kolečko – obraz Slunce. Jestliže nebudou jeho okraje ostré, je možné projekční plochu přiblížit či oddálit a obraz také zkusit zaostřit. Pokud ale není dalekohled vybaven speciálními filtry, v žádném případě se do něj nedívejte!

Jak vlastně vzniká zatmění Slunce?

Průměr Slunce je zhruba 400× větší než průměr našeho Měsíce. Slunce je ale současně od Země 400× dál než Měsíc. Proto mají obě tělesa na pozemském nebi prakticky shodný úhlový průměr. Pokud se tedy náš kosmický soused postaví mezi planetu Zemi a Slunce, může jeho temný kotouč naši denní hvězdu částečně nebo úplně zakrýt.

Plný měsíční stín ovšem na zemském povrchu měří nanejvýš tři sta kilometrů a díky kombinaci pohybu Slunce, Země i Měsíce se velmi rychle pohybuje. Naopak částečné zatmění Slunce bývá patrné z mnohem větší části zemského povrchu.

V pátek 20. března budou při pohledu z České republiky zakryty přibližně tři čtvrtiny Slunce. Pokud bychom ale byli v jiných částech naší planety, viděli bychom zatmění úplně jinak. Například v Brazílii bude noc, v Egyptě nebo severní Číně Měsíc „ukousne“ jen nepatrnou část slunečního disku. Pokud bychom se ale ocitnuli na Faerských ostrovech, Svalbardově souostroví nebo alespoň v severním Atlantiku, někde mezi Norskem a Grónskem, mohli bychom na necelé tři minuty zahlédnout úplné zatmění Slunce.

Další zatmění Slunce nastane už v září tohoto roku. Nebude však pozorovatelné z České republiky, museli bychom se za ním vydat do jižní Afriky anebo rovnou do Antarktidy. O moc lepší to nebude ani s úplným zatměním Slunce, které v březnu 2016 zahlédneme třeba z Indonésie. Při pohledu ze střední Evropy bude nejbližší částečné zatmění Slunce pozorovatelné až 10. června 2021. Rozhodně to ale nebude tak pěkná podívaná, jako 20. března 2015. Na úplné zatmění Slunce pak musíme v České republice (pokud bude vůbec něco jako Česká republika existovat) čekat až do roku 2135.

Co se bude dít na brněnské hvězdárně?

Na komentované pozorování všemi velkými dalekohledy Hvězdárny a planetária Brno se můžete za jasného počasí přijít podívat kdykoli od 9.30 do 12.00. Už s předstihem si tamtéž můžete pořídit i speciální brýle. A pokud to 20. března na hvězdárnu nestihnete, podívejte se alespoň na on-line přenos na www.zeremevesmir.cz.

Foto, ilustrace: 
John Dalkin, Flickr
Zdroj: 
Hvězdárna a planetárium Brno
reklama
reklama