Noční obloha v květnu: Přicházející léto a meteorický roj Éta Akvarid
Na počátku května rozzáří nebe částečky slavné Halleyovy komety - k vidění budou létavice z meteorického roje Éta Akvarid
Květnová noční obloha se klene mezi jarem a létem. Pohlédneme-li na hvězdné nebe zvečera, spatříme typická jarní souhvězdí, třeba Raka, Lva či Pannu. Ve druhé půli noci na nás však již dýchnou prázdniny. Nad obzorem se totiž objeví Herkules a Hadonoš, ale i Lyra, Orel a Labuť, v nichž se nacházejí nápadné hvězdy Vega, Altair a Deneb – vrcholy Velkého letního trojúhelníku.
Napříč nocí spatříme i několik jasných planet. U první z nich bychom však neměli otálet: Zapadá totiž již krátce po setmění. Nalezneme ji nízko nad západním horizontem v souhvězdí Býka a prozradí ji výrazné naoranžovělé zabarvení. Už tušíte? Samozřejmě se jedná o Mars! A dál už to půjde pěkně popořádku: Následuje totiž žlutobílý Jupiter okupující souhvězdí Panny, který na obloze setrvá takřka celou noc a zapadne až nad ránem. Nedlouho po půlnoci se pak na pomezí Hadonoše a Střelce objeví nad jihovýchodním obzorem i nažloutlý Saturn. K ránu potom uděláme mohutný skok zpět a z vnějších partií světa planet se přeneseme na jeho počátek – to když se za rozbřesku nad východní horizont vyhoupne zářivá Venuše.
Navíc noční oblohu na počátku května oživí i létavice z meteorického roje Éta Akvarid, jehož maximální aktivitu lze očekávat v ranních hodinách 5. května. Jak už název napovídá, jeho radiant (místo na obloze, odkud zdánlivě vylétají jednotlivé meteory) nalezneme v souhvězdí Vodnáře, jehož latinské pojmenování zní Aquarius. Pod tmavou oblohou bychom v ideálním případě mohli zahlédnout až desítku jasných meteorů za hodinu. Částečky tohoto roje přitom pocházejí z jádra slavné Halleyovy komety.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. května | 5 h 27 min | 20 h 01 min |
| 15. května | 5 h 06 min | 20 h 20 min |
| 31. května | 4 h 50 min | 20 h 40 min |
V první polovině měsíce je Slunce ve znamení Býka, 20. května ve 22:30 SELČ vstupuje Slunce do znamení Blíženců
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| První čtvrt | 3. května | 12 h 08 min | 2 h 13 min |
| Úplněk | 10. května | 19 h 43 min | 5 h 24 min |
| Poslední čtvrt | 19. května | 1 h 59 min | 12 h 29 min |
| Nov | 25. května | 5 h 01 min | 20 h 01 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – nepozorovatelný
- Venuše – viditelná ráno nízko nad východem
- Mars – viditelný večer nízko nad západem
- Jupiter – viditelný po většinu noci kromě rána
- Saturn – viditelný po většinu noci kromě večera
- Uran – nepozorovatelný
- Neptun – nepozorovatelný
Úkazy na nebi
- 1. května – setkání Měsíce a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na noční obloze
- 5. května – maximum meteorického roje Éta Akvarid
- 5. května – setkání Marsu a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na večerním nebi nad severozápadem
- 7. a 8. května – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze
- 13. května – setkání Měsíce a Saturnu na nočním nebi
- 18. května – Merkur v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 26° od Slunce)
- 22. května – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze nízko nad východem
- 27. května – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Marsu na večerním nebi nízko nad severozápadem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
