Noční obloha v první polovině října: Zaostřeno na souhvězdí Kozoroha

Prohlédněte si v říjnu na nebi vícenásobné hvězdné systémy v souhvězdí Kozoroha!




Prvním poslem nastupující noci bude v říjnu planeta Venuše. V roli večernice ji coby výrazný zářící bod spatříte již chvíli po západu Slunce nízko nad jihozápadním obzorem. Na nebi se však zdrží jen krátce a za horizontem zmizí nedlouho po naší denní hvězdě.

V tom okamžiku můžete začít pátrat po dalších dvou nápadných planetách – Marsu a Saturnu: Vydáte-li se od jihu směrem na západ, narazíte v souhvězdí Střelce nejdřív na načervenalý Mars. O kus dál směrem doprava, nízko nad jihozápadem, pak naleznete v souhvězdí Hadonoše i nažloutlý a o něco slabší Saturn. 

Jinou dvojici planet, jež lze spatřit i bez přístrojů, přinese teprve ranní obloha: V první polovině října, nedlouho před východem Slunce, máte šanci nízko nad východním obzorem zahlédnout málo výrazný Merkur. Naopak Jupiter bude ve stejných místech pozorovatelný až ve druhé polovině měsíce. Mezi 9. a 12. říjnem za rozbřesku se dokonce naskytne možnost pozorovat obě planety současně, přičemž nejblíž si na nebi budou 11. října.

Zdánlivá dvojhvězda v souhvězdí Kozoroha

Vraťme se však na večerní oblohu – třeba do souhvězdí Kozoroha, na nějž máme právě v říjnu dobrý výhled. Jeho nejjasnější hvězdy snadno rozeznáte i na světlém městském nebi a shodou okolností představují také hezký cíl pro dalekohled. Konkrétně se jedná o dvojici jasných stálic při pravé, severozápadní straně souhvězdí: Výše se nachází Alfa Capricorni, zatímco Beta Capricorni leží v úhlové vzdálenosti 2,5° pod ní.

Zkuste se na Alfu zadívat co nejpozorněji: Máte-li dobrý zrak, s velkou pravděpodobností uvidíte hvězdy dvě. A pokud ne, stačí vzít do ruky malý dalekohled. Alfa je zkrátka pohledná dvojhvězda – tedy alespoň zdánlivě. Ve skutečnosti se obě složky s výrazným nažloutlým odstínem do jednoho místa na nebi pouze promítají a ve vesmírném prostoru je dělí asi 500 světelných let. Jedná se tedy o tzv. optickou dvojhvězdu

Obě stálice mají podobnou vnitřní strukturu, chemické složení i povrchovou teplotu kolem 5 000 °C. O tom ostatně svědčí rovněž jejich identický barevný odstín. Úplně stejné však nejsou. Bližší a jasnější Alfa 2 Capricorni (na obloze se nachází východněji) má 43× větší svítivost a 8× větší průměr než Slunce. A druhá složka, Alfa 1 Capricorni, je na tom ještě výrazně lépe: Svítivostí předčí naši hvězdu 930× a průměrem 40×. Slabší se jeví pouze proto, že se nachází podstatně dál od Země.

To je stálic!

Pro majitele malých dalekohledů zůstane Alfa Capricorni dvojhvězdou, na pozorovatele s většími přístroji však čeká nejedno překvapení… Má-li váš dalekohled objektiv o průměru alespoň 10 cm, zkuste použít výraznější zvětšení a podívejte se na jasnější z obou složek – Alfu 2 Capricorni. Nedaleko od ní totiž objevíte slabou naoranžovělou hvězdičku, jejíž hvězdná velikost dosahuje 10 mag. Ani ona ovšem s Alfou 2 Capricorni nijak nesouvisí a do její blízkosti se rovněž jenom promítá. 

Majitelé ještě větších přístrojů pak mohou zkusit „rozlousknout“ i samotnou Alfu 2 Capricorni. V jejím těsném sousedství se totiž nachází slabý průvodce (11 mag), který je přitom také dvojhvězdou sestávající ze stejně jasných složek. V tomto případě už obě komponenty obíhají kolem společného těžiště a pohromadě je drží vzájemné gravitační působení. Jde tedy o tzv. fyzickou dvojhvězdu. 

Mimochodem, podobně je na tom i Alfa 1 Capricorni: Na nebi ji doprovází nenápadná stálice s hvězdnou velikostí 9 mag, která rovněž představuje dvojhvězdu. Její souputník je však již natolik slabý (14 mag), že leží mimo dosah běžných amatérských přístrojů.

A pozadu nezůstává ani Beta Capricorni – i v její blízkosti spatříte v dalekohledu slabšího, tentokrát bílého průvodce, jehož jasnost atakuje hranici viditelnosti očima. Obě stálice tvoří fyzickou dvojhvězdu a kolem společného těžiště oběhnou jednou za 700 tisíc let. A také v tomto případě se v systému skrývají další hvězdné složky.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. října7 h 00 min18 h 38 min
15. října7 h 22 min18 h 08 min

V první polovině října se Slunce nachází ve znamení Vah

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
nov1. října7 h 12 min19 h 04 min
Poslední čtvrt9. října14 h 43 min0 h 00 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný v první polovině října ráno nad východem
  • Venuše – viditelná večer nízko nad jihozápadem
  • Mars – viditelný večer nad jihozápadem
  • Jupiter – viditelný ve druhé polovině října ráno nízko nad východem
  • Saturn – viditelný večer nízko nad jihozápadem
  • Uran – viditelný po celou noc
  • Neptun – viditelný po celou noc kromě rána

Úkazy na nebi

  • 3. října – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na soumrakové obloze nízko nad jihozápadem
  • 5. a 6. října – setkání dorůstajícího Měsíce a Saturnu na večerní obloze nad jihozápadem
  • 7. a 8. října – setkání Měsíce a Marsu na večerní obloze nad jihozápadem
  • 11. října – setkání Merkuru a Jupitera na ranní obloze nízko nad východem (tělesa bude dělit úhlová vzdálenost cca 0,8°)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií

    Jan Píšala


Další články v sekci