reklama

Pluto: Deset nejméně očekávaných objevů sondy New Horizons

24.1.2016 – František Martinek
V polovině července 2015 vyvrcholila téměř desetiletá cesta sondy New Horizons průletem kolem trpasličí planety Pluto. Mnohé objevy byly pro vědce velmi překvapivé
Pluto
Povrch Pluta

Snímek s vysokým rozlišením pořízený sondou New Horizons zachycuje spletitý systém „děr“ pokrývajících část oblasti pojmenované Tombaugh Regio

Alan Stern, hlavní vedoucí vědeckého týmu sondy informoval o deseti nejméně očekávaných objevech, které uskutečnila sonda New Horizons během průletu soustavou trpasličí planety Pluto v červenci 2015.

1) Prvním neočekávaným „objevem“ je podle astronoma fakt, že se přístrojům na palubě sondy nepodařilo objevit žádné další měsíce Pluta, kromě doposud pěti známých měsíců objevených především pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST (s výjimkou Charona).

2) Druhou kosmickou zvláštností Pluta, která překvapila a dokonce potěšila Alana Sterna, je fakt, že Pluto má o 34 kilometry větší průměr než trpasličí planeta Eris, druhý známý uchazeč o post největšího tělesa v oblasti Kuiperova pásu.

3) Podle slov Alana Sterna vědecký tým neočekával, že spatří na tak malé, studené, a jak se předpokládalo dříve, „mrtvé“ trpasličí planetě jako Pluto, plnohodnotná pohoří o výšce tři až čtyři kilometry, které však nejsou složeny z kamene, ale z vodního ledu.

4) V okolí těchto hor se nacházející „písečné duny“ tvořené zmrzlými uhlovodíky rovněž překvapily vědce. Poskytly jim informace o tom, že atmosféra Pluta byla kdysi mnohem hustější a že se po jeho povrchu proháněly větry přenášející částice z místa na místo.

5) Když sonda proletěla kolem trpasličí planety a začala snímkovat jeho temnou polokouli, čekal na vědce pátý „div“ Pluta – modrá obloha a jasný mlžný opar obklopující siluetu planety, vyvolaný tenkou vrstvou uhlovodíků v atmosféře Pluta.

6) Potom, co vědci získali první vědecká data, uvědomili si, že Pluto není ve skutečnosti zvětšený Triton, s poměrně jednoduchou geologickou strukturou a složením, ale spíše „druhým Marsem“. Podle Alana Sterna vědci neočekávali, že povrch Pluta bude natolik rozmanitý.

7) Sedmým „divem Pluta“ se stalo to, že se sondě New Horizons nepodařilo zaznamenat stopy gejzírů a dalších forem nynější geologické aktivity. Na druhou stranu vědce překvapila planina Sputnik – hladká rovina o šířce tisíce kilometrů, na níž nejsou známky kráterů a která se vytvořila docela nedávno, přibližně před 100 milióny roků.

8) Tato planina je levou polovinou osmého překvapení – obrovské struktury, která obdržela označení „srdce Pluta“ a zatím neoficiální pojmenování Tombaugh Region.

9) Rovněž neočekávaný a zajímavý byl objev toho, že Charon je uspořádán mnohem složitěji, než obdobné měsíce Uranu a Neptunu, a také to, že na jeho povrchu se nacházejí gigantické trhliny hluboké několik kilometrů a dlouhé až stovky km.

10) A nakonec to byly řady dusíkových ledovců, pohybujících se z oblasti planiny Sputnik a zaplňující krátery obklopující její hranice.

Foto, ilustrace: 
NASA
Zdroj: 
NASA
reklama
reklama