reklama

První polovina března bude patřit Jupiteru: Pruhovanému planetárnímu obrovi

1.3.2016 – Redakce Tajemství vesmíru
Největší planeta naší Sluneční soustavy se na počátku března dostane do opozice se Sluncem. Březen tak lze bez nadsázky považovat za měsíc Jupitera
Jupiter
Chybějící rovníkový pás

Vyblednutí, které Velkou rudou skvrnu občas potká, se nevyhýbá ani výrazným atmosférickým pásům. Na fotografii ze září 2010 například chybí tmavý jižní rovníkový pás.

  • Jupiter
  • Kde hledat planety, Měsíc a Slunce?
  • Mapa noční oblohy

S počínajícím jarem se stala dominantou noční oblohy největší planeta naší soustavy, pro jejíž pozorování se letos v březnu naskýtají nejpříhodnější podmínky. Jupiter se totiž 8. března dostává do opozice se Sluncem: Vychází tedy současně se západem naší denní hvězdy a je pozorovatelný po celou noc. Při své cestě oblohou navíc vystupuje vysoko nad obzor (kulminuje nad jihem kolem půlnoci v úhlové výšce takřka 50°), což jen nahrává jeho sledování dalekohledem.

S dalekohledem i bez

Jupiter na nebi samozřejmě spatříte i očima. Vypadá jako velmi jasný žlutobílý bod v souhvězdí Lva. Skutečná podívaná však začíná až v okamžiku, kdy si vezmete na pomoc dalekohled. A v tom případě rozhodně platí, že čím větší bude průměr objektivu, tím víc toho uvidíte. Divadelní kukátko či malý sportovní binokulár ukážou Jupiter jako světlý kotouček obklopený několika nápadnými „hvězdami“ – v ideálním případě mohou být až čtyři. Ve skutečnosti jde o největší měsíce planety: Io, Ganymed, Europu a Kallisto.

Větší triedr nebo dalekohled s objektivem o průměru alespoň 5 cm odhalí dvojici rovnoběžných tmavých pásů v mohutné atmosféře Jupitera i zploštění jeho kotoučku. S rostoucím průměrem objektivu budou další detaily rychle přibývat.

V přístrojích s objektivem o průměru 15 cm lze pozorovat ještě jeden zajímavý úkaz – tmavý a na okraji velmi ostrý kruhový stín, který občas vrhají na atmosféru planety její měsíce při přechodu před její osvětlenou stranou. V ideálním případě uvidíte daný satelit, jak se zvolna přibližuje k Jupiteru, a současně i jeho tmavý stín putující napříč planetárním kotoučkem. Jakmile se měsíc ocitne před mateřským tělesem, přestane být viditelný. Jeho stín však bude po planetě přecházet dál. Předpovědi takových úkazů přitom můžete snadno získat v Hvězdářské ročence či z digitálních planetárií pro stolní počítače, tablety a chytré telefony.

Východy a západy Slunce

Datum Východ Západ
1. března 6 h 31 min 17 h 27 min
15. března 6 h 02 min 17 h 49 min

V první polovině března se Slunce nachází ve znamení Vodnáře

Fáze, východy a západy Měsíce

Fáze Datum Východ Západ
poslední čtvrt 2. března 00 h 20 min 10 h 04 min
nov 9. března 10 h 09 min 00 h 40 min

Planety

Merkur - nepozorovatelný

Venuše - nepozorovatelná

Mars - viditelný ve druhé polovině noci

Jupiter - viditelný po celou noc

Saturn - viditelný ve druhé polovině noci

Uran - viditelný na počátku měsíce večer nízko nad západem

Neptun - nepozorovatelný

Úkazy na nebi

1. a 2. března – setkání Měsíce, Marsu a Saturnu na ranní obloze nad jihovýchodem

8. března – Jupiter v opozici se Sluncem

9. března – úplné zatmění Slunce (z území ČR nepozorovatelné)


Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Foto, ilustrace: 
Jan Píšala,
Zdroj: 
Hvězdárna a planetárium Brno
reklama
reklama