reklama

Tajemné díry na Marsu: Jeskyně na rudé planetě

13.12.2015 – František Martinek
Na detailních snímcích planety Mars byly objeveny útvary většinou kruhového tvaru, které nemají dno jako okolní krátery. Jedná se zřejmě o vstupy do podzemí – do podpovrchových tunelů či jeskyní
Jeskyně na Marsu
  • Jeskyně na Marsu
  • Do podzemí
  • MRO

Dalekohledem či kosmickými sondami můžeme studovat povrch planet, případně jejich atmosféru. Podpovrchové vrstvy se astronomové snaží studovat z oběžné dráhy pomocí radarů na palubách kosmických sond. Jinou možnost představuje odběr vzorků vrtnými soupravami. Nové detailní snímky povrchu Marsu odhalily záhadné kruhové útvary, které mohou představovat díry do podzemí – vstupy do neprobádaných marsovských „jeskyní“.

K jejich výzkumu možná budou astronomové používat pojízdné roboty navržené Kanadskou kosmickou agenturou: váží od 30 do 900 kg, největší z nich může nést vědecké vybavení a lze jej opatřit robotickým manipulátorem. Může také sloužit jako transportní prostředek kosmonautů po povrchu zkoumané planety.

Malí roboti o hmotnosti 40 kg byli zkonstruováni tak, aby dokázali vzájemně spolupracovat s těmi většími. Mohou k nim být přivázáni a spouštěni například do jinak nepřístupných oblastí (svahy kráterů či kaňonů, příkré srázy, podpovrchové jeskyně apod.).

Hledá se život

Astronomové, kteří studovali snímky Marsu pořízené sondou Mars Odyssey, objevili na povrchu rudé planety zajímavé útvary. Pravděpodobně se jedná o jeskyně a nacházejí se například na svahu sopky Arsia Mons. Jelikož jejich dno není vidět, jsou zřejmě hodně hluboké. Uvedené předpoklady potvrzují informace o teplotách těchto oblastí, které změřila aparatura na palubě sondy.

Pokud by se existence jeskyní potvrdila, jednalo by se o velmi důležitý objev. Jeskyně mohou představovat jediné přírodní struktury (kromě vrstvy ledu) schopné ochránit jednoduché formy života před mikrometeority, ultrafialovým a slunečním zářením a také před vysokoenergetickými částicemi, které dlouhodobě bombardují povrch Marsu. Hloubka jeskyní se odhaduje na 80–130 m, možná i více. Jejich vstupní otvory dosahují šířky mezi 100 a 252 m.

Jelikož ve většině případů nelze dno jeskyní spatřit, astronomové pouze vypočítali jejich minimální hloubku. Na jednom snímku zachycujícím jeskyni pojmenovanou Dena je vidět i její dno. Na základě dostupných dat byla hloubka vypočtena na 130 m pod okolním terénem.

V dávné minulosti vytékala ze sopky Arsia Mons žhavá láva, která se rozlévala po okolním terénu. Postupem času chladla, zmenšovala svůj objem a pod pevným povrchem, který ztuhnul nejdříve, se vytvářely jakési prázdné tunely, z nichž láva vytekla. Pokud se takto vzniklý strop propadl, vytvořila se jáma či dlouhá prohlubeň. V některých částech zůstávají ještě „zastřešená“ místa – tedy jeskyně.

Dokonalejší pohled

Detailnější informace poskytla novější a výkonnější sonda NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Podzemní jeskyně objevili astronomové na základě snímků pořízených kamerou HiRISE. Jeden z otvorů do podzemí se nachází v kráteru na svahu sopky Pavonis Mons, pokrytém nánosy prachu. Viditelný otvor má průměr asi 35 m, hloubka jeskyně byla určena na 20 m.

Na jihovýchodním svahu tohoto vulkánu byl objeven rovněž další podobný útvar, přičemž průměr otvoru byl určen na 180 m. Zmíněný „vchod“ do podzemí obklopují malé písečné duny a na částečně osvětleném dně jeskyně lze rozlišit balvany o velikosti méně než 1 m. Jedná se o důkaz, že zde došlo ke zřícení stropu lávového tunelu, který za sebou zanechala tekoucí láva po ukončení sopečné činnosti.

Severozápadně od oblasti Ascraeus Mons na severní polokouli Marsu byly objeveny dvě tmavé „díry“ bez zvýšených kráterových valů, což představuje jasný důkaz, že se nejedná o krátery. Jejich průměry činí 180 a 310 m. Při vhodném osvětlení Sluncem je vidět až na dno jeskyně, kde se nachází část zříceného materiálu včetně větších balvanů.

Úkryty pro kosmonauty

Program s názvem Caves on Mars Project (Jeskyně na Marsu) financuje Institut NASA pro pokročilé technologie NIAC (NASA Institute for Advanced Concepts), jehož cílem bylo určit na planetě nejlepší lokalitu k umístění výzkumných a obytných modulů. Jeskyně a jiné podzemní struktury včetně lávových tunelů lze teoreticky využít pro pilotované výpravy k zajištění jejich ochrany před škodlivým slunečním a kosmickým zářením, protože Mars nemá dostatečnou atmosféru a magnetické pole jako naše planeta.

Tyto podpovrchové prostory mohou být rovněž využity k získávání minerálů, různých plynů a vodního ledu. A jak jsme již zmínili, nezle vyloučit, že se v nich vyskytuje i jednoduchý život.

Foto, ilustrace: 
NASA, ASC, Wikipedie
Zdroj: 
Tajemství vesmíru 11/2013
reklama
reklama