Vtípky a kanadské žertíky: Když se baví američtí astronauti

Práce astronauta vyžaduje především přesnost a zodpovědnost. Jak ale dokládá půlstoletí stará historka, ani pánům (a dámám) ve skafandrech není nic lidského cizí…

12.07.2017 - Vít Straka



Byl podvečer, 2. října 1962 a dva kamarádi z oddílu astronautů programu Mercury, Deke Slayton a Wally Schirra, si vyrazili na ryby na pláž u mysu Canaveral. Zřejmě se jim dařilo, neboť ve chvíli, kdy za sebou uslyšeli pekelný rámus, právě řešili, jak dostat ze sítě ulovenou rybu. Vzápětí si uvědomili, že stojí jen pár set metrů od vypouštěcího komplexu, z něhož právě raketa Thor-Delta vynáší družici Explorer 14, zařízení pro měření kosmické radiace. Kdyby start neprobíhal tak hladce, měli by nejspíš oba muži pěkné problémy. Nic se jim však nestalo a následujícího dne odstartoval Schirra na oběžnou dráhu v kabině Mercury Sigma 7.

Hej, Wally, jsi Želva?

Let rakety Atlas probíhal dobře, a tak si Slayton, sedící jako spojař v řídícím středisku, neodpustil vtípek: zapnul mikrofon a zeptal se „Hej, Wally, jsi Želva?“ 

Původ této na první pohled nesmyslné otázky se datuje do časů bojových pilotů druhé světové války („Starodávný a počestný řád Želv“). Podle pravidel musel tázaný na zmíněnou otázku odpovědět „To teda vsaď svou prdel, že jsem!“ V opačném případě musí všem v doslechu koupit drink.

Na oficiální komunikační lince s kosmickou lodí, kterou poslouchala celá NASA, novináři a politici samozřejmě Schirra takové výrazy nemohl používat a Slayton si mnul ruce, jak svého kolegu dostal. Wally byl však mazaný a odpověděl jen „Rozumím.“ Vulgární odpověď mezitím nahrál na palubní magnetofon. Když ji po přistání přehrál Slaytonovi, nemusel žádné panáky kupovat.

Schirra každopádně nechtěl zůstat Dekeovi nic dlužen a žert mu oplatil během letu své mise Apollo 7 v říjnu 1968. Během televizního přenosu z paluby ukazovali astronauti na kameru napsané tabulky. Spojař Jack Swigert, později člen legendární mise Apollo 13, který měl na starosti interakci s posádkou, četl:

„Počkej minutku Wally, podívejme se. Ó, to vypadá na vzkaz pro Deka Slaytona. Dej to trošku blíž Wally. Vypadá to snad jako „jsi… jsi…“ „to je pravda,“ souhlasil Schirra. Swigert pokračoval: „Zdá se mi, že tam stojí: „Jsi Želva, Deku Slaytone?“

„Přesně tak!“ potvrdil Schirra. Pilot Donn Eisele dodal „Dnes máš ze čtení jedničku, Jacku!“

Deke Slayton, sedící rovněž v řídícím středisku jako šéfastronaut, mezitím vypnul svůj mikrofon a nahrál na záznam požadovanou odpověď. Astronauti zatím vytáhli před kameru další tabulku. Jack Swigert četl:

„Tady je další… mě se zdá, že je tam napsáno… „Paule Haney, jsi Želva?“

„Máš od nás zlatou medaili za čtení, perfektní skóre!“ radoval se třetí člen kosmické posádky Walt Cunningham. Swigert radost trochu zhatil: „Paul Haney (Haney seděl v řídícím středisku jako komentátor pro styk s veřejností) ale zatím nijak neodpověděl.“ 

„Určitě oněměl šokem,“ zasmál se Cunningham.

Za nějakou dobu netrpělivá posádka urgovala svůj žert a velitel Schirra zavolal Swigerta: „Máme už Haneyho odpověď?“ 

„Ne, Haney s námi nemluví, Wally,“ oznámil Swigert a po chvíli pokračoval: „Někdo mi řekl, že Haney nemluví, on jen kupuje (drinky).“ 

„Kupuje drinky. Skvělá zpráva! Dík Jacku!“ volal na Zemi potěšený Schirra.

Mimochodem, stejnou otázku prý dostal na tiskové konferenci i samotný prezident Kennedy. Ten se jen usmál a dotyčnému novináři řekl, že mu panáka koupí později

  • Zdroj textu

    Tajemství vesmíru


Další články v sekci