Vychlazená svačinka: Supermasivní černá díra se krmí chladným plynem

Astronomové zaznamenali dosud nepozorovaný kosmický jev - v mohutné galaxii pozorovali rozsáhlé oblaky mezigalaktického plynu padající k superhmotné černé díře

15.06.2016 - Stanislav Mihulka



Ve středu velké kupy galaxií s označením Abell 2597, vzdálené od nás asi 1 miliardu světelných let, sídlí nenasytná supermasivní černá díra. Mezinárodní tým astrofyziků astrofyziků nedávno zjistil, že se tato černá díra chystá posvačit na oblacích chladného plynu.

Nedaleko od středu galaxie vědci pozorovali zhruba tuto situaci: trojice rozsáhlých shluků chladného plynu, každý o hmotnosti 1 milionu Sluncí a průměru desítek světelných let, se řítí do jádra galaxie rychlostí kolem 1 milionu kilometrů za hodinu.

Na okraji horizontu událostí

Za normálních okolností by však byl problém na takovou vzdálenost rozeznat objekty těchto rozměrů, a to i s mimořádným rozlišením radioteleskopu ALMA. Přítomnost oblaků se ale podařilo odhalit na základě jejich miliardu let dlouhého „stínu“, který vrhají směrem k Zemi. Tyto „stíny“ vznikají za situace, když hustý oblak postupující do středu galaxie brání průchodu části záření z pozadí, které na milimetrových vlnových délkách elektromagnetického záření produkují elektrony po spirále kroužící podél magnetických polí v těsné blízkosti centrální superhmotné černé díry.

Na základě dalších pozorovacích dat se ukázalo, že oblaky pozorované pomocí ALMA se nacházejí pouze asi 300 světelných let od středu galaxie – v astronomickém měřítku tady v podstatě balancují na okraji černé díry těsně před vlastním pohlcením.

TIP: Vzdálená galaxie skrývá černou díru s hmotností 140 milionů Sluncí

Tato pozorování jsou prvním přímým důkazem, že se černé díry živí nejen horkým, ale i chladným plynem. Vše nasvědčuje tomu, že existují dva základní scénáře pohlcování hmoty černou dírou. Jedny se pomalu a spořádaně živí horkým plynem, zatímco druhé se jednou za čas dostanou k mračnu chladného plynu, který zhltnou na posezení. 

  • Zdroj textu

    ESO

  • Zdroj fotografií

    NRAO / AUI/NSF; D. Berry / SkyWorks; ALMA (ESO / NAOJ / NRAO)


Další články v sekci