reklama

Za hranice Sluneční soustavy: Jak se od sebe liší Kuiperův pás a Oortův oblak?

15.7.2017 – Michal Švanda
Pásy s planetkami

Ve Sluneční soustavě se nachází řada pásů s planetkami a dalšími objekty. Oortův oblak a Kuiperův pás zatím bohužel patří mezi velmi málo prozkoumané prostory

Prostor Sluneční soustavy není prázdný, ale obsahuje mnoho menších těles: od prachových částeček po neforemná skaliska planetek. V některých oblastech systému se těchto objektů vyskytuje víc než jinde, přičemž se převážně jedná o pozůstatky formování naší soustavy. Kromě hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem patří k těmto význačným lokalitám Kuiperův pás (přesněji Edgeworthův-Kuiperův pás) za oběžnou dráhou Neptunu a Oortův oblak na hranici Sluneční soustavy. 

Zmíněné dvě oblasti jsou přitom zcela odlišné. Kuiperův pás má formu zploštělého disku blízko roviny ekliptiky, v němž drtivá většina těles obíhá ve stejném smyslu jako ostatní planety. Jde zřejmě o pozůstatek původního asteroidálního pásu kolem Praslunce, který do míst vymetla gravitační činnost velkých planet v raných fázích vývoje systému. Je zdrojem krátkoperiodických komet a k jeho členům patří i velké planetky, z nichž některé řadíme dokonce do kategorie trpasličích planet (například Pluto, Makemake nebo Haumea). 

Oproti tomu Oortův oblak představuje sférický útvar obsahující triliony ledových těles, jež na samotné periferii Sluneční soustavy obíhají po náhodně skloněných dráhách. Jedná se o pozůstatky původního protoplanetárního disku a do těchto vzdáleností je vymetlo gravitační působení ostatních těles a rovněž intenzivní vichr vanoucí od Praslunce na samotném počátku existence naší soustavy. Pohyby těles v Oortově oblaku ruší okolní hvězdy a oblast je zdrojem dlouhoperiodických komet.

Foto, ilustrace: 
Wikipedie
Zdroj: 
Tajemství vesmíru 10/2016
reklama