Nejbližší sousedky Slunce: Alfa Centauri, Barnardova šipka, Proxima Centauri (1.)

Slunce vzniklo společně asi s tisícem hvězd přibližně před 4,5 miliardy let. Za tak dlouhou dobu se jeho sourozenci rozprchli do různých částí naší Galaxie, a Slunce tak má nyní zcela cizí sousedy

21.02.2016 - František Martinek



Podobně jako ptáci vylétnou z rodného hnízda a rozlétnou se do okolí, i Slunce vzniklo společně s mnoha dalšími hvězdami, které se rozptýlily do okolního prostoru. Většina hvězd ve vesmíru se totiž zrodila jako součást hvězdokupy, nikoliv coby osamocení jedinci. Existuje spousta důkazů, že ani Slunce nepředstavovalo výjimku a vzešlo z rozsáhlého prachoplynného oblaku společně s dalšími hvězdami.

Slunce je jednou z mnoha stovek miliard hvězd, které vytvářejí naši Galaxii. Ačkoliv se může zdát, že astronomové již nejbližší okolí naší hvězdy dobře prozkoumali, není to tak docela pravda. Stále ještě totiž objevují jeho neznámé sousedky.

Proxima = nejbližší

Nejbližší známou hvězdou vzhledem ke Slunci je Proxima Centauri ze souhvězdí Kentaura. Jedná se o červeného trpaslíka, který se od nás nachází ve vzdálenosti 4,242 světelného roku (271 000 AU nebo 39,9 bilionu kilometrů). V roce 1915 jej objevil skotský astronom Robert Innes. Tato trpasličí hvězda má osmkrát menší hmotnost než Slunce a její průměr je sedmkrát menší. Podobné hvězdy spalují nukleární palivo ve svém nitru pomalu, a tudíž se dožívají vysokého věku. Proxima se může dožít až čtyř bilionů let, což téměř třistakrát převyšuje současné stáří vesmíru. Souhvězdí Kentaura je viditelné z jižní polokoule – samotnou hvězdu však nelze spatřit pouhým okem kvůli její malé jasnosti. Kosmická sonda NASA s názvem New Horizons směřující k Plutu se pohybuje rychlostí zhruba 60 000 km/h. Ke svému cíli dolétne za více než devět let od svého vypuštění (v polovině roku 2015), přičemž k Proximě by stejnou rychlostí letěla 78 tisíc let.

Na základě pozorování pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) bylo zjištěno, že červený trpaslík Proxima Centauri směřuje k ojedinělé konjunkci se dvěma vzdálenými hvězdami. Toto vzácné seřazení hvězd poskytne astronomům unikátní příležitost k pozorování případných planet obíhajících kolem naší nejbližší hvězdy po Slunci. Kromě toho budou schopni velmi přesně určit hmotnost tohoto osamělého červeného trpaslíka. Proxima bude přecházet téměř přesně před slabými hvězdami pozorovatelnými pouze velkými dalekohledy v říjnu 2014 a v únoru 2016. 

Alfa Centauri A+B

Hvězdy Alfa Centauri A a Alfa Centauri B představují dvojhvězdu, jejíž složky dělí pouze 23× větší vzdálenost než Zemi a Slunce (tj. 23 AU). Dvojhvězda Alfa Centauri A+B se nachází 4,365 světelného roku od Slunce, tedy pouze o něco dále než Proxima. Společně pak vytvářejí trojhvězdný systém, v němž Proxima krouží kolem zbývající dvojhvězdy s dobou oběhu přesahující 500 tisíc let ve vzdálenosti přibližně 15 000 AU. Hvězdy A+B oběhnou navzájem kolem sebe (kolem společného těžiště) jednou za 80 roků. Alfa Centauri A je v porovnání se Sluncem o něco hmotnější a jasnější, zatímco Alfa Centauri B dosahuje o něco nižší hmotnosti.

Evropští astronomové objevili planetu, která obíhá v nejbližším hvězdném systému Alfa Centauri. „Naše pozorování trvala déle než čtyři roky. Odhalili jsme sice slabý, ale reálný signál pocházející od planety, která oběhne kolem hvězdy Alfa Centauri B jednou za 3,2 dne,“ uvádí mladý portugalský astrofyzik Xavier Dumusque. Nově objevená planeta s hmotností jen o málo větší než Země rotuje kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti šest milionů kilometrů, tedy mnohem blíže než Merkur ve Sluneční soustavě. „Jedná se o první planetu s hmotností podobnou Zemi, která byla nalezena u hvězdy slunečního typu. Její oběžná dráha je však velmi blízká a planeta musí být příliš horká pro život,“ dodává Stéphane Udry z University of Geneva. „Může však jít pouze o jednu z mnoha planet v celé soustavě.“

Barnardova šipka

Velmi rychlý pohyb po obloze vůči okolním hvězdám vykazuje Barnardova hvězda. Při pohledu ze Země se posune o 10,34 obloukové vteřiny za rok (o průměr Měsíce v úplňku změní pozici asi za 170 let). Proto se také označuje jako Barnardova šipka. Jedná se o červeného trpaslíka a nachází se v souhvězdí Hadonoše, ve vzdálenosti šesti světelných roků. V 60. a 70. letech minulého století hvězdu studoval astronom Peter van de Kamp, který tvrdil, že kolem ní obíhá jedna nebo více velkých planet. Tento předpoklad se však dosud nepotvrdil.

Stáří Barnardovy šipky se odhaduje na 10 miliard roků, její průměr dosahuje asi 20 % průměru Slunce a hmotnost představuje zhruba 15 % váhy naší hvězdy. V porovnání se Sluncem však vyzařuje pouze 0,0004 množství energie. Hvězda je tak slabá, že na místě Slunce by svítila jen stokrát intenzivněji než Měsíc v úplňku, což lze srovnat s jasností Slunce, pokud by se nacházelo ve vzdálenosti 80 AU od Země. Nepatrné změny jasnosti hvězdy naznačují, že rotuje velmi pomalu – jednu otočku zvládne za 130 dnů (pro porovnání: perioda rotace Slunce činí 25 dnů).

  • Zdroj textu

    Tajemství vesmíru 12/2013

  • Zdroj fotografií

    NASA, CFA, PennState EBC, Physorg, HPCf


Další články v sekci